Polsko a Litva pro pana Hudečka

"Než jsem onemocněl, chtěl jsem jako vášnivý rybář s kamarádem uskutečnit několikaměsíční výlet v obytném voze a objet revíry přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko až do Petrohradu. Moc bych si přál uskutečnit aspoň část výletu, třeba přes revíry Polsko a Litvu." Pojďme pomoci panu Hudečkovi splnit jeho dávný sen...

Chci pomoci

Jmenuji se Jaroslav Hudeček, je mi 63 let a bydlím v Českém Těšíně. Vystudoval jsem Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Pracoval jsem převážně jako agronom v různých zemědělských podnicích. Jsem ženatý a mam dva syny.

Zhruba do 50 let jsem neměl žádné zdravotní potíže. V rámci své profese „ochrana a výživa rostlin“ jsem pracoval s jedy, které přispěly ke zhoršení mého zdravotního stavu a plicním komplikacím. Osobně jsem tomu pomohl dlouholetým kouřením, kterého jsem zanechal po prvních obtížích, kdy jsem byl hospitalizován se zápalem plic, kde mi byl následně indikován CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc).

Zhruba po 5 letech, po lehčím zápalu plic, se mi CHOPN zhoršil a byl jsem půl roku léčen v plicním Sanatoriu Jablunkov. V dalším období přicházely občasné potíže, které se léčily antibiotiky, a občas jsem musel být hospitalizován na interním oddělení.

V létě roku 2018 jsem odjel na jižní Moravu, kde jsem na dovolené zkolaboval. Byl jsem odvezen na ARO v Kyjově, kde jsem bojoval o život. Po třech týdnech bylo rozhodnuto a byla mi provedena tracheostomie. Zdravotní stav se pomalu zlepšoval, až jsem byl po 2 měsících schopen převozu blíže k domovu. Tím začala moje nemocniční anabáze přes ARO ve Fakultní nemocnici Ostrava, přes nemocnici Třinec, odkud jsem byl po 4 měsících převezen na oddělení následné péče ve Frýdku Místku. Tam jsem pomalu začal trénovat pohyb mimo postel, rehabilitovat a postupně i pobyt mimo plicní ventilaci. Díky spolupráci ošetřujícího lékaře s Dechem života (zastoupeným paní Ivetou Prokopovou), kteří zajistili veškeré vybavení potřebné k domácí péči, jsem mohl po zaučení sebe a mé rodiny po měsíci odejít domů. Můj pobyt po nemocnicích trval zhruba rok.

Chtěl bych poděkovat veškerému zdravotnickému personálu a Dechu života, že mi umožnili návrat domů, což jsem již z psychického hlediska potřeboval. Dechu života ještě děkuji za zprostředkování veškerého zdravotnického materiálu, možnosti rehabilitace a zajištění docházení ošetřovatelek.

Než jsem onemocněl, chtěl jsem jako vášnivý rybář s kamarádem uskutečnit několikaměsíční výlet v obytném voze a objet revíry přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko až do Petrohradu. Moc bych si přál uskutečnit aspoň část výletu, třeba přes revíry Polsko a Litvu.