Pomoc pro Lenku

Pomozme paní Lence zajistit pečovatele pro jejího syna Marka.

Chci pomoci

Příběhy pečujících osob jsou v životě mnohdy opomíjeny, upozaděny a víceméně skryty za viditelnými osudy hendikepovaných. Paní Lence se přibližuje důchodový věk a dlouhodobým pečováním ubývají fyzické i psychické síly. My bychom jí chtěli pomoci najít finance pro dlouhodobého pečovatele, který by k nim pravidelně docházel a pomohl v jejich rodinné situaci. Pojďte se pomocí příběhu podívat, jak paní Lenka žije.

Jmenuji se Lenka a jsem pečující osoba. Jsem také matka, asistent, logistik, pomocná síla, zdravotní sestra, atd. Musím zvládnout vše kolem péče o syna, výchovu dcery, domácnost a zdravotnické úkony jako jsou např. výměna a péče o tracheostomickou kanylu, péče o dekubity, apod.

Již 35 let pečuji o svého syna, který má spinální svalovou atrofii Werdnig-Hoffmann, je upoután na invalidní vozík a ve všem je odkázaný na pomoc ostatních. Diagnóza mého syna byla potvrzena v 10 měsících, kdy jsem se musela se situací postupně vyrovnávat. Od svých 5 let docházel Marek do denního stacionáře v Brně na Kociánku. Nejprve do MŠ, později na ZŠ. Od svých 10 let měl elektrický vozík a svým způsobem byl lehce soběstačný.  Sám se najedl, mohl psát i ovládat elektrický vozík….

V roce 2003 prodělal těžký zápal plic, musel být oživován a následně kvůli ztíženému dýchání mu byla zavedena tracheostomická kanyla. Je to již 18 let a Marek je od té doby 24 hodin denně připojen na domácí umělou plicní ventilaci. Marek potřebuje pomoc úplně ve všech svých činnostech: oblékání, krmení, polohování, hygienou, společenskou aktivitou…prostě se vším, co všichni zdraví lidé zvládnou sami. Péče o osobu blízkou je velmi psychicky i fyzicky náročná a promítá se do všech oblastí našeho života. Je to „nikdy nekončící činnost“, protože vše se řídí potřebami mého syna. Je mi 59 let, stárnu, sil ubývá a já si čím dál častěji kladu otázku, co a jak bude dál? Vždy jsem péči zvládala víceméně sama, občas mi vypomáhali rodiče. Hodně mi pomáhala i pomáhá moje dcera Magdalena, ale ta se již odstěhovala a osamostatnila.

Díky bohu mám velké štěstí na lidi kolem sebe a na své kamarády, kterým bych touto cestou chtěla moc poděkovat. Zároveň bych chtěla velmi poděkovat organizaci Dech života, která nám také velice pomáhá.